O KSLP

          Motto: „Budeme tedy muset setrvat v tomto stavu zhoubného, nesnesitelného neklidu, kdy lidé, kteří pracují spolu na stejném úkolu, staví organicky proti sobě své zájmy a názory?Jsme odsouzeni k neustálému bolestnému kolísání mezi systémem, v němž mají být pracovníci pouhými nástroji domovského podniku, a jiným, který rozdrtí tělo i duši každého bez rozdílu v ohavné totalitární a byrokratické mašinerii? Nikoliv! Humánní, francouzské, praktické řešení této otázky, která všemu dominuje, nespočívá ani v ponižování jedněch, ani v otroctví všech. Spočívá v důstojném a plodném sdružování lidí, kteří dají uvnitř stejného podniku dohromady buď svou práci, nebo svou techniku či své statky, a kteří si z toho otevřeně a jako čestní akcionáři rozdělí zisky i rizika. To zajisté není cesta, jakou vyznávají ti, kdo nechtějí přiznat, že povznést důstojnost člověka není jen morální povinností, ale také podmínkou výkonu, nebo ti, kdo chápou budoucnost jako mraveniště. Ale co? Je to cesta svornosti a spravedlnosti nesoucí plody ve svobodě!“

Charles de Gaule
Strasbourg, 7 dubna 1947

          KSLP (Klub samosprávného lidového podnikání) je občanské sdružení založené v roce 1990 pracovníky českých výzkumných ústavů, vysokých škol a podniků s cílem podporovat ekonomickou demokracii, samosprávu a zaměstnaneckou participaci. Předmětem jeho zájmu je široké spektrum podnikatelských forem od družstev přes participativní podniky se zaměstnaneckou spoluúčastí po podnikové sítě.

          V roce 2006 došlo ke změně názvu KSLP – Česká společnost pro zaměstnaneckou participaci, od roku 2007 zní název KSLP – Česká společnost pro zaměstnaneckou participaci, o. s.

          Zaměstnanecká participace, jakkoliv je v Evropě vnímána téměř výhradně ve své finanční formě – jako financování chodu zaměstnávající organizace zaměstnanci – spoluakcionáři, nebo participování zaměstnanců na vytvářeném zisku cestou pobídkových mechanismů v závislosti na jejich výkonu, popřípadě v kombinaci těchto způsobů a aplikaci podobných forem (třeba půjčka podniku apod.), se v naší republice v této podobě prakticky neprosadila. Ať to bylo vzhledem k nestabilitě transformující se ekonomiky nebo z politických důvodů, je to fakt, se kterým musíme do budoucna počítat.

          Zájmy zaměstnanců se v ziskové sféře stále více a více zanedbávají, a to bohužel ve značné míře také vlivem stále méně a méně se prosazujících odborových organizací (čest výjimkám).

          Existuje však celosvětové hnutí, ve kterém se zájmy zaměstnanců, jejichž prosazování jsme se tolik let věnovali, opět objevují, a to tentokrát v jiné, nefinanční podobě. V informačním věku je to (možná znovuobjevené) hlavně jejich právo na informace, které má ve svém výsledku podobný motivační charakter jako zisková participace a přináší pro zaměstnance méně rizik.

          Především velké nadnárodní firmy si uvědomily, že jednou ze složek jejich konkurenceschopnosti je i prvek „slušného chování vůči okolí“, mezi které v rámci tohoto tzv. Corporate Governance, překládané jako hnutí za širší sociální odpovědnost podnikatelů, patří pěstování dobrých vztahů nejen s přímými účastníky výrobního procesu – dodavateli a zákazníky, ale i s komunitním prostředím tam, kde firma provozuje svoji činnost, s dobrým vztahem k životnímu prostředí a s novým, partnerským přístupem ke svým zaměstnancům . Celý tento proces je samozřejmě veden hlavně záměrem nekonfliktního rozšiřování nadnárodních firem do dalších zemí a ovládnutí tamního trhu, nicméně pro nás velmi inspirující je právě princip práva zaměstnance na informace o firmě a snahy firem co nejvíce zprůhlednit své rozhodovací procesy především před nimi, a tím je získat pro pocit sounáležitosti s firmou, stabilizovat a povzbudit k lepším výkonům.

          Současně se projevují i další dílčí participační prvky nefinančního charakteru. Ty spočívají v zapojování skupin zaměstnanců do problémů, které jsou schopni jednotlivě řešit nebo k jejich řešení přispět – je to racionalizace jednodušších výrobních procesů, humanizace pracovního prostředí a tvorba zdravých a bezpečných pracovních podmínek.

          Jakkoliv tyto postupy jsou u firem působících v tuzemsku zatím jen velmi ojedinělé (ve smyslu jejich cílevědomého uplatňování), otevírá se tu prostor pro naše další propagační a podpůrné akce, zaměřené na sbírání informací, analyzování nejlepších osvědčených postupů v zacházení se zaměstnanci u zahraničních firem tohoto druhu a propagování nebo i přímou pomoc tuzemským firmám, aplikujícím etické principy podnikání a etické kodexy směrem, který bude také znamenat uplatňování participačních principů pro jejich zaměstnance novými cestami a způsoby. Zde můžeme především využít naše, už dlouholetým působením nasbírané znalosti a vědomosti, které se týkají především forem, struktury a frekvence potřebných informací pro zaměstnance a rozsah potřebného školení pro ně, aby takovéto informace jednak pochopili, jednak aby je jejich nadřízení – také zaměstnanci dokázali kvalifikovaně a srozumitelně připravit a podat. Právě v této oblasti, která je nakonec totožná s potřebami zaměstnanců – spoluakcionářů, můžeme vyjít z našich bohatých i mezinárodních zkušeností.

          Takováto forma motivační, nefinanční zaměstnanecké participace má jednu další inspirující výhodu – není bezprostředně vázána na ziskový sektor a dá se právě tak dobře využít ve stále rostoucím sektoru neziskovém, či v sektoru samosprávy a státní správy. I to je námětem k zamyšlení nad využitím našeho potenciálu do budoucna.

 Ing. Jan Procházka, CSc.
předseda Představenstva

Praha, květen 2007